Dcéra národa

Druhá půlka 19. století v Praze.

Po úspěchu loterie se ze Zdeňky stává celebrita a v podstatě veřejný majetek – vždyť každý přispěl na její šťastnou budoucnost. Na jejího manžela proto vypíšou obrozenci konkurz – hlavně ať je ženich dost český! Zdeňka se ale na první pohled zamiluje do Quida Battaglii, polského důstojníka rakouské armády.

Zdeňčin první ples skončí celonárodním popraskem: statkáře Antonína Svobody, kterého jí vybrali obrozenci, si vůbec nevšímá, bláznivě zamilovaného Kounice nevědomky přehlíží a tančí hlavně s Quidem, který je pro svůj polský původ celé české honoraci trnem v oku. I přes výslovný Riegrův zákaz se Zdeňka své lásky ke Quidovi nechce vzdát ani po plese.

Zdeňka má pocit, že Quidovi přestávají jejich nevinné procházky stačit a chtěl by se v jejich vztahu posunout dál – tam dolů. Zdeňka ale jako slušně vychované děvče vůbec netuší jak na to.

Zdeňka se rozhodne odtajnit svůj vztah s Quidem. Tím ale proti sobě poštve celou českou veřejnost, a dokonce se o tom píše i v bulváru.

Obrozenci plánují sbírku na Národní divadlo, ale pořád jim někdo předhazuje, jak mizerně skončil jejich poslední „projekt“. Zavelí proto, že se Zdeňka musí ukázat na veřejnosti – zdravá, veselá a ani trochu těhotná s Quidem.